Říjen 2012

Forever in my heart - Kapitola 39.

26. října 2012 v 0:01 | Steph |  Forever in my heart

"Víš o tom, že i v noci jsi krásná?".
"Harry, prosím...".
"Copak?".
"Proč to děláš?".
"Co myslíš?".
"Harry nedělej, že nevíš o čem mluvím. Tohle máme už za sebou ne?".
"Steph.." zastavil se a chytil mě za ruce. "..nikdy mě to nepřešlo. Jen jsem to nedával najevo. Ani si neumíš představit, jak to bylo hrozné..".
"Ale co ty všechno holky, s kterými jsi byl?!".
"Doufal jsem, že když budu s někým jiným, tak na tebe zapomenu, ale nejde to".

Nevěděla jsem, co mu na tohle mám odpovědět. Co by jste dělali vy na mém místě? Já mám chuť zahrabat se do země a na dobu neurčitou nevylést.

"Harry..." povzdechla jsem. "...vždiť tohle nejde! Mám Zayna a jsem s ním šťastná jako nikdy předtím! Já.. mám tě ráda, opravdu ano, ale to co děláme není správné!".
"Steph prosím tě, nezahazuj mě za hlavu! Ty si nedokážeš ani představit, co pro mě znamenáš! Každým dnem na tebe musím myslet a to co jsme spolu zažili, na to se jen tak nedá zapomenou. Sám mám špatné svědomí z toho, co dělám Zaynovi, ale vzpomeň si na naší první společnou noc. Zayn byl v nemocnici a ty jsi šla přespat ke mně do hotelu, protože jsem tě nepustil domů v takovém stavu, v jakém si byla. Vzpomínáš, jak nám bylo krásně?" podíval se na mě neskutečně milým, ale zároveň zoufalým výrazem.
"Harry! Přestaň, tohle ne! Ano, bylo to krásné, ale jen chvíli. Já Zayna nemůžu napořát podvádět s tebou! A ani nechci! Ikdyž jsem pro tebe měla, mám a nejspíš vždy budu mít slabost! Ano, jsi mužskej s kterým bych si dokázala představit společnou budoucnost, ale.. je tu prostě Zayn" vykoktala jsem ze sebe v slzách.
"Steph.." položil mi své ruce na tváře a něžně mě políbil.

Bylo to jako mučení! Hrozně jsem chtěla být se Zaynem, ale i s Harrym. Chtěla jsem tam s Harrym stát uprostřed parku a dál ho líbat, ale zároveň jsem chtěla ležet vedle Zayna v posteli, přitulená k jeho tělu a spokojeně spát. V hlavě jsem měla jako v polepšovně. Absolutně jsem nevěděla co mám dělat..

Podívala jsem se Harrymu hluboce do očí a poté jsem se v slzách rozeběhla pryč.
"Steph!" volal na mě Harry. Nereagovala jsem a běžela dál. Nemohla jsem teďka jít domů. K Zaynovi. Nesnesla bych pohled na něj s vědomím, co mu právě provádím. Jenže jsem nevěděla kam mám jít. K Danielle do hotelu jsem nemohla, tam bych určitě s mým štěstím potkala Harryho. Chvíli jsem jen tak stála na ulici a nic nedělala. Snažila jsem se i na nic nemyslet, jenže po tomhle to bylo hodně těžké. Začala jsem se procházet po ulicích. Po dvou hodinách bloumání a 'násilného' přemýšlení jsem došla před dům, který se teďka nazýval 'mým domovem'. Nevěděla jsem jestli mám jít dovnitř nebo ne. Svědomí mi bránilo. Nakonec jsem se překonala a vešla. V obývacím pokoji svítila malá lampička. Chtěla jsem jí jít zhasnout, protože jsem myslela, že jí Edith zapomněla zhasnou, když šla spát, ale na pohovce seděl Zayn.
"Zayne? Co, co tady dělaš?!" vykoktala jsem docela vystrašeně. Viděla jsem jak mu po tváři stekla slza.
"Před třema hodinama jsi mi volala. Asi určitě jsi o tom nevěděla, protože jste se s Harrym docela vážně bavili...".
"Zayne, já ti vše vysvětlím, hlavně mi dej možnost..". Rychle vstal, šel ke mně a položil mi ruce na ramena a se slzami v očích řekl: "Jak jsi mohla?! Jak! A ještě k tomu s Harrym!". Takovýhle pohled jsem u něj ještě nikdy v životě neviděla. Z očí mi začali proudem téct slzy. "Harry mě vždy tak okouzlil, že jsem mu nemohla.. Jenže měla jsem a mám tak hrozný pocit vinny! A popravdě se ti ani pořádně nedokážu podívat upřímně do očí..".
"To se ti ani nedivím.." podíval se na mě nenávistným a smutným výrazem. Vzal si tažku s věcmi a chtěl odejít, ale zarazila jsem ho.
"Zayn, prosím! Neodcházej, nedělej mi ještě větší výčitky, než mám!".
"Je mi líto Steph, ale potřebuji být nějakou dobu sám..".
"Zůstaneš tady v Chicagu?".
"Nevím".
"Prosím, slib mi, že se ještě uvidíme před tím, než odletíš zpět do Londýna".
"To ti slíbit bohužel nemůžu.." otevřel dveře a odešel. Bezmocně jsem se shroutila na zem a začala silně brečet. Nenáviděla jsem se. Začalo mi to vše přerůstat přes hlavu. Cítila jsem asi takhle.. http://www.youtube.com/watch?NR=1&v=ZQ2nCGawrSY&feature=endscreen
"Bože Steph, co se stalo?!" přiběhla celá ustrašená Edith.
"Prosím, nech mě teď být, prosím!".
"Jak tě můžu nechat být, když se mi tady hroutíš před očima?!".
"Prostě mě nech být!" Vstala jsem a odešla z domu. Nevěděla jsem kam jdu, ale věděla jsem, že nemůžu jen sedět. Celou noc jsem prochodila nebo jsem seděla na lavičkách a utápěla se v slzách. Kolem šesté hodiny ranní jsem se dobelhala 'domů'. Edith už byla vzhůru v kuchyni.
"Hrozně se ti omlouvám za to, jak jsem se k tobě chovala v noci".
"To je v pořádku. Hrozně jsem se o tebe bála, jestli něco nevyvedeš. Co se vlastně stalo?" reagovala klidně.
"Vysvětlím ti to později. Teď se půjdu prospat, opravdu to potřebuji" sebrala jsem se a zalehla do postele.

1 hodina, odpoledne

Probudila jsem se a cítila se hrozně. Nachvíli jsem doufala, že to vše byl jen sen, ale rychle jsem se vrátila do reality. Vstala jsem a šla se osprchovat. Najedla jsem se a někdo zvonil u dveří.
"Steph, můžeš nám říct, co se v noci stalo, že Zayn přišel úplně celej zníčenej a ubrečenej k nám na hotel?!" ptal se mě na rovinu Louis. Beze slova jsem se rozbrečela a padla mu do náručí. "Ššš, uklidni se. Pojď, půjdeme si sednout" zašli jsme dovnitř a sedli si do obýváku. "Utři si slzy a řekni mi, co se stalo" podal mi kapesník.
"Víš, je mi to trpné, ale něco jsem měla s Harrym. Už před nějakou dobou, byl to takový úlet. Vše skončilo. Nechtěla jsem Zayna podvádět, ani omylem. Teďka jak jste přijeli do Chicaga, tak mě začal znovou oblbovat. Včera večer jsem s Harrym byla a omylem jsem volala Zaynovi, když jsme si to vše vyříkávali a on to slyšel. V noci jsme se kvůli tomu pohádli a Zayn odešel. Nechci aby jsi to pochopil, že za všechno může Harry, to ani omylem, máme na tom oba stejnou vinu. Jenže Zayn se tohle neměl dozvědět..". Louis koukal s vyvalenýma očima.
"To myslíš vážně?".
"Ano.. Ani si nedokážeš představit, jak mě to mrzí a jaké z toho mám výčitky, protože ho neskutečně miluju..".
"Teda.. To jsem nemyslel, že něco takového by se někdy mohlo stát, ty a Harry.. Každopádně, chceš, abych zkusil promluvit se Zaynem?".
"To bych ti byla vděčná Louisi. Nepokoušela jsem se mu volat. Nemám na to odvahu..".
"Neboj Steph, všechno bude zase dobré, uvidíš" usmál se na mě pohladil mě po ruce.
"Právě toho se bojím, že to už nikdy nebude stejné".
"Dnes v jedenáct večer sice odlétáme, ale pokusím se si s ním promluvit, jak na tom je a jak to bere a dám ti vědět".
"Děkuju Louisi, jsi opravdu dobrý kamarád" usmála jsem se a objala ho.
"Nemáš vůbec za co, pro tebe udělám še co bude v mých silách" usmál se. "Ale teď už budu muset jít. Mám něco domluvené, ale kdyby jsi mě kdykoliv potřebovala, tak sem na příjmu".
"Děkuju" vstali jsme a chtěla jsem ho jít doprovodit, ale v tu chvíli za námi přišla Edith.
"Steph mám dobrou zprávu. Meredith pořád souhlasí s tím, že se o sebe nechá postarat. Můžeš se vrátit zpět do Anglie" usmála se.

Forever in my heart - Kapitola 38.

18. října 2012 v 19:55 | Steph |  Forever in my heart

"...Nevím, jak jsem mohla být tak hloupá. Dneska, když jsem vás se Zaynem viděla.. Ani se mi o tom nechce mluvit, jak se stydím..".
"Meredith, nemluv takhle. Nebyla jsi sobecká. Jen jsi někoho potřebovala, když si se ocitla sama".
"Chci se ti za to všechno omluvit. A.. Nemusíš tady nadále zůstávat. Edith souhlasila, že se o mě bude plně starat".
"Vážně Edith?" podívala jsem se na ní nadějně.
"Ano, ale.. Steph, pojď si nachvíli promluvit" zašli jsme do vedlejší kuchyně. "Podívej, to co jsi dnes od ní slyšela, už nemusíš slyšet zítra.. Snad víš, co myslím".
"Mě je to jasné".
"Sice se jí paměť lepší, něco si pamatuje i druhý den, ale prosím, nedávej si velké naděje, že si to bude pamatovat. Zklamání může být potom velké".
"Neboj Edith, budu to všechno brát s rezervou".
"Hrozně bych si přála, aby jsi se vrátila zpět do Anglie. Vidím jak se tady trápíš a trápí mě to i za tebe".
"Děkuju. Doufám, že to výjde. Půjdu už za Zaynem nahoru. Dobrou noc" objala jsem jí.
"Dobrou noc". Když jsem vešla do pokoje, Zayn usnul na posteli. Opatrně jsem mu sundala kalhoty, mikinu, triko a přikryla ho dekou. Já jsem si šla dát ještě horkou vanu. Bylo to neskutečně příjemné po takovém dni. Do uších jsem si dala souchát a pustila jsem od začátku playlist. (http://www.youtube.com/watch?v=J9-Lwpgfd1E) Po půl hodině jsem vylezla z vody a osušila se. Vzala jsem si na sebe kraťasy a Zaynovo triko, ve kterém spím. Chtěla jsem si jít už lehnout, protože jsem byla ospalá, ale začal mi zvonit mobil. Harry?! Co ten proboha chce?
"Ano Harry?".
"Ahoj Steph, nevzbudil jsem tě?".
"Ne, ještě jsem nespala. Co potřebuješ?".
"Víš, chtěl bych se jít projít, po nočním Chicagu, ale pořádně to tady neznám. Nechtěla by jsi mi dělat průvodce?".
"Harry, je čtvrt na jedenáct a já jsem unavená..".
"Steph, prosím. Moc prosím. Neznám lepšího průvodce než jsi ty".

To snad nemyslí vážně! Věděla jsem, že mu nejde jen o to, aby se "podíval" na noční Chicago. Věděla jsem, že nemám jít! Ale malá část mě chtěla..

"Harry.." povzdechla jsem.
"Prosíím" představovala jsem si, ten jeho psí výraz.
"No dobře".
"Super! Sejdeme se za 15 minut u hotelu?". (Hotel byl cca 10-15 min. chůze od domu)
"Dobře, za 15 minut".
"Těším se na tebe, zatím" zavěsil. Zayn vypadal, že už spí opravdu tvrdě. Oblékla jsem si džíny, triko, vzorový svetr a šálu ke krku. Vzala jsem mobil a tiše vyklouzla z baráku.


Když jsem přicházela k hotelu, viděla jsem Harryho jak stojí pod pouliční lampou otočený zády ke mně. Byla jsem asi dva metry od něj a on se otočil. V ruce měl modrou růži.

"Pro krásnou ženu, v krásnou noc" podal mi jí.
"Harry! Ty blázne!" zasmáli jsme se. "Děkuju".
"Nemáš za co, půjdeme?".
"Určitě" usmála jsem se. "Kam chceš jít?".
"Nechám to na tobě".
"Mám nápad. Prostě půjdeme rovně a někam dojdeme. Co ty na to?".
"Hmm, zní to dobře. Můžu prosit?" nastavil mi jako džentlmen ruku.
"Jistě" usmála jsem se a šli jsme napříč osudu..





Forever in my heart - Kapitola 37.

18. října 2012 v 17:06 | Steph |  Forever in my heart

9 hodin, dopoledne

"Dobré ráno" vzbudil mě Zayn jemným hlasem. "Čeká na tebe snídaně. Harry byl tak hodný..".

"Harry?" řekla jsem trochunejistě a zároveň i překvapeně.

"Ano. Taky jsem se divil. Vždicky se vaření vyhýbá, ale dnes byl vzhůru jako první".

"To je opravdu trochu divné" ušklíbla jsem se.

"Tak pojď, ať ti to nevychladne" usmál sea pomohů mi ylést ze stanu.

"Mmmm, opravdu to tady krásně voní" sedla jsem si na špalek dřeva.

"Dobré ráno" pozdravil mě Harry a podal mi talíř s vajíčky a slaninou.

"Dobré" věnovala jsem mu úsměv.

"Spalo se ti dobře?" optal se.

"Celkem dobře, jak tobě?".

"Krásně, po takovéhle noci" usmál se.

"Harry? Můžeš mi sem jít s něčím pommoct?" volala na něj Niall.

"Jasně, už jdu" vstal a šel. Ty jeho narážky do uší tlučou! Proč musí být takový?! Vždiť Zayn je jeho kamarád! Vůbec ho nechápu..

"Chutná?" přisedl ke mně Zayn.

"Jsou dobré" usmála jsem se.

"Harry je sice líný, ale zato dobrý kuchař a i z obyčejných vajíček udělá dobrotu".

"To teda" zasmáli jsme se. Z ničeho nic jsem cítila závan, jakoby od cigaret. Ale říkala jsem si, že to nejspíš bude někdo jiný než Zayn, sliboval už tolikrát, že se cigaret už ani nedotkne. Nechala jsem to být.. "Máš nějaký plán na dnešek?".

"Dnešek bych nechal osudu, co ty na to? Prostě půjdeme do ulic města a uvidíme, co za překvapení na nás vybafne".

"Hmm, snad poprvé co nemáš plán" zasmáli jsme se.

"Tak jez, ať ti to neystydne" pobídnul mě Zayn a odešel neznámo kam.

O 3 hodiny později

"Edith? Jste tady?" zvolala jsem, u vchodu do domu.

"Sme nahoře" ozvala se Edith. Vyběhla jsem schody a zašla do pokoje Meredith.

"Ále, kdo nám to přišel domů?" popíchla mě.

"Edith, sem ti hrozně vděčná, že si se starala o Meredith přes noc..".

"Prosímtě, vůbec nemáš zač. Jsi mladá a nemůžeš být pořád zavřená doma.

"Steph, ty celá záříš štěstím" řekla z ničeho nic Meredith.

"Má pravdu, tluče to z tebě na míle daleko". Začala jsem se trochu červenat.

"To je tím, že jsem se Zaynem. Jedině s ním jsem tak šťastná, jako nikdy předtím. Ale štěstí nikdy netrvá dlouho. Za tři dny Zayn odletí zpět do Londýna a poté na dva měsíce do Asie, takže..".

"Jej.." řekla lítostně Edith. "Tak si běžte užít poslední dny, kdy můžete být spolu".

"Edith, vždiť to nejde..".

"Něco jsem řekla! Padej!" zasmála se.

"To ti vynahradím" dala jsem jí pusu na tvář a šla do svého pokoje, kde byl Zayn. Osprchovali jsme se a převlékli do čistého oblečení.

"Začínám mít nějakou hladkou. Co takhle si už zajít někam do města na oběd?" navrhl Zayn.

"Nemám nic proti, ale... Co takhle nejdřív měnší válku?" podívala jsem se šibalským pohledem.

"Steph, asi poprvé v životě se tě vážně začínám bát" v očích měl vyděšený a zárověň nechápavý výraz. Ale moc dobře věděl, že příjde nějaká podpásovka.

"Tak to aby ses začal bát pořádně!" rozeběhla jsem se proti němu a skočila přímo na něj, věděla jsem, že za ním je postel, takže se svalíme na ní a také že svalili. Sedla jsem si přímo na něj, aby se nemohl jen tak zvednout a začala ho všude lehtat. Zayn byl asi ten nejlechtivější člověk, kterého znám, takže pro něj to bylo 'mučení'. Začal sebou kroutit jako nějaký ještěrka a nahlas se smát a prosit mě, ať přestanu.

"Jedině přes mojí mrtvolu! Zkus mě přeprat!" tyhle slova mi náhodou vyklouzli z pusy, jenže to neměli. Zayn mě VŽDICKY přepral, takže moje nadvláda byla ohrožena.

"Takže přeprat jo?" ušklíbl se a úplně jsem věděla, co bude následovat. Chytil mě za boky a během chvíle jsme se ocitli v opačné poloze. Teď měl nadvládu Zayn. Chytil mi ruce a přimáčkl mi je nad hlavou. Byla jsem doslova bezmocná. Jenže zaútočil úplně jinak, než jsem si myslela. Začal mě vášnivě líbat. Ze rtů se přesunul na krk a z krku níže a níže...

O hodinu později

"Neměl jsi náhodou ještě před nějakou dobou v plánu jít na jídlo?" popíchla jsem Zayna.

"Jídlo může vždicky počkat" políbil mě.

"Tak tohle by Niall nikdy v životě nevypustil z pusy" zasmáli jsme se.

"To máš pravdu. Půjdeme už do sebe něco hodit" oblékli jsme se a šli do města. Dali jsme si dobré jídlo a celý den se poflakoali po městě..

9 hodin večer

"Jak jste se měli dnes?" zeptala se Edith.

"Dnešek byl fajn, ikdyž jsme v podstatě nic nedělali" usmála jsem se.

"To je dobře, nemáte hlad?".

"Nene, jedli jsme ve městě, děkuju".

"Aha, nevadí. Steph, Meredith by ti chtěla něco říct".

"Steph, pojď ke mně" vyzvala mě Meredith. Šla jsem si sednout k ní na gauč.

"Ano Meredith?".

"Víš Steph, dnes jsem hodně přemýšlela. Byla jsem hodně tvrdohlavá a hlavně sobecká, když jsem chtěla, aby jsi zahodila svůj život v Anglii..."...

Holky moc se vám omlouvá, že dlouho nic nebylo ;)

3.časť

14. října 2012 v 13:50 | Kikuš |  Don't Let Me Go
,,Teda, Carly !'' zapískala Lauren obdivne, keď som jej prezradila, že sa budem nejaký ten čas ''starať'' o Liama Payna.

,,O chvíľu ma prekonáš v počte stretnutí prominentných ľudí'' povedala so smiechom. Lenivo si prehrabla vlasy a odpila si s kávy. Lauren je o štyri roky mladšia, a podstatne krajšia. To, že s mojej ségry bude modelka, nám bolo jasné už od jej teenagerského veku. Vysoká, chudá (aj keď sa denne ládovala sladkosťami, vždy mala čistú pleť a nepribrala ani gram tuku) a nádherná. Strednú nedokončila. Už ako pätnásťročná sa zbalila a odišla za prácou do Ameriky. A darí sa jej vskutku dobre. Zarobí nehorázne peniaze. Teda ... Aj ja mám super plat, ale s Laureniným sa porovnávať nemôže.

,,No tak okej, vidím, že sa ti o tom chlapcovi príliš rozprávať nechce, takžeee ... Zmeníme tému'' navrhla jednoducho. Zamyslela sa.

,,Mohli by sme si ísť užiť na nejakú diskotéku !'' navrhla nadšene. Zagúľala som očami.

,,Dnes nie, Lau. Robím celé dni, a dnes večer sa mi chce len jedno. Zabaliť sa do deky, vypiť litre kávy a pozrieť si nejaký fajn film. Viem, že si už dlho nikde so mnou nebola, ale ... Jeden večer doma ťa asi nezabije, že ?'' zisťovala som. Lauren sa zdula.

,,Vždy som vedela, že si konzervatívna, ale že až takto ...'' schmatla svoju šálku kávy, notebook a zrejme išla s niekým skajpovať, lebo som počula zvuk vytáčania skajpového hovoru. Ja som si išla urobiť niečo na jedenie, a potom som tiež išla na počítač, aby som skontrolovala, či mi Evelyn poslala kópiu Liamovej karty.
Bola tam. Otvorila som si ju, a hneď na prednej strane bola lekárska správa s operácie. Po asi polhodinovej analýze som si ho vygooglila, aby som zistila, čo má rád, a čo by urýchlilo proces terapie. Rodina, spev, hudba ... Klasika. Pri spevákovi by som ani nič iné nemala čakať. Z hlbokým povzdychom som počítač vypla, pretože ma nič zmysluplné nenapadlo. Išla som upratať kuchyňu, pustiť Arlene na večernú behačku do záhrady, a medzitým som si zapálila. Potom som sa oddala horúcemu kúpeľu a spolu s mojou láskou Arlene som si predčasne ľahla do postele.

Ráno ma zobudilo čudné klopkanie. Arlene bola vedľa mňa, takže ju som zo zoznamu škrtala. Odkopla som zo seba perinu, a išla som zistiť, čo to je. Prišla som do obývačky, kde som príčinu okamžite spoznala. Moja milovaná Lauren sa prechádzala sem a tam v hriešne vysokých opätkoch, ktoré vydávali ten príšerný zvuk.

,,Predpokladám, že si sa bola baviť aj sama !'' poznamenala som. Lauren mala na sebe čierne čipkované šaty, ktoré dokonale zvýraznili všetky jej prednosti. Vlasy aj mejkap vyzerali tiež úžasne, a v ruke držala drink. Alkoholický, ako ju poznám.

,,Hmm ... Hej, bola som sa vyvetrať ? Vadí ti to ?'' povedala provokačne a odpila si s pohára. Mala toho v sebe asi veľa, lebo v momente, ako si dala poriadny dúšok, ňou zatriaslo a musela si sadnúť.

,,Bože Lauren'' zamrmlala som, a drink som jej z ruky zobrala a išla som ho vyliať do drezu.

,,Keď nevieš, kedy máš dosť, tak radšej ani nepi, dobre ?'' upozornila som ju. Lauren sa chcela postaviť, ale na tých topánkach by to nezvládla. Zobula som jej ich, podoprela som ju, a uložila som ju do postele, nech vytriezvie.

,,Ja musím ísť do práce aj dnes, takže tu ostaneš sama s Arlene, okej ?'' povedala som, a išla som sa upraviť.

Keď som prišla do práce, Michelle ma už v ordinácii trpezlivo čakala.

,,Mich ? Čo tu o tomto čase hľadáš ? Teda ! Dnes sa musí diať čosi zvláštne, keď si tu už teraz'' poznamenala som. Michelle vzrušene prikývla.

,,Si píš, že sa čosi deje !'' potvrdila mi.

,,O pät minút sa stretneme s tým Liamo ! Chápeš to ? Dnes ráno ho už previezli k nám na VIP-ku, a stihli sme mu aj spacifikovať veci, zamkla som mu ich k tebe do trezoru'' zvestovala mi Michelle. Ježín, jasné ! Že mi to nenapadlo oveľa skôr.

,,Aha, tak dobre, už som hotová, môžeme ísť aj hneď teraz !'' povedala som Michelle, a spoločne sme opustili ordináciu. VIP-ka sa nachádzala na hornom poschodí, tak sme pre zmenu zamierili tam. Michelle zaklopkala na dvere, a keď sa ozvalo tiché: Vstúpte, vošli sme dnu.

,,Dobré ráno, pán Payne !'' povedala som veselo. Rozhodla som sa, že mu ukážem svoj pozitívny prístup a možno to preskočí aj naňho.

,,Dobré'' odpovedal ticho. Sadla som si oproti nemu na posteľ, a podala som mu ruku.

,,Som Carly Hendersonová, vaša terapeutka'' predstavila som sa.

,,Ale môžete mi hovoriť aj Carly, ako vám to bude vyhovovať'' snažila som sa ďalej.

,,Cítite sa už lepšie ?'' vypytovala som sa. Prikývol.

,,Som v pohode, nemusíte predsierať, že sa o mňa zaujímate'' odsekol. Zaskočilo ma to.

,,Ja nič nepredstieram'' ohradila som sa. Liam sa ironicky zasmial.

,,Tak určite. Na ľudí mám dobrý odhad, a váš postoj mi napovedá, že ste tu nasilu. Donútili vás, aby ste sa o mňa starali. Nie je tak ?'' povedal. A do riti ! Zahrešila som v duchu. Má fakt pravdu, ale to priznať nesmiem.

,,Nie, tentokrát sa mýlite. Vidím, že na mňa náladu nemáte, tak dnes vám dám pokoj, ALE ! Zajtra začíname s terapiou. Dovidenia, pán Payne'' povedala som slušne, a len čo sa za mnou zavreli dvere VIP-ky, mala som čo robiť, aby som nezačala hrešiť na celú chodbu. Nazúrená som sa išla ukľudniť vonku cigaretou ...

2.časť

13. října 2012 v 10:44 | Kikuš |  Don't Let Me Go
Snežilo oveľa, oveľa viacej, než ráno. Relaxovala som na stoličke, a možno by som bola aj zaspala, no vyrušilo ma klopanie na dvere. Neochotne som zakričala.

,,Poďte ďalej !'' vyzvala som neznámeho za dverami. Na moje veľké prekvapenie dnu vstúpil prednosta oddelenia. Bol to veľmi významný lekár, ktorý už mal v Londýne slušne vybudovanú povesť. Do ambulancii lekárov obyčajne nechodieval, ale teraz sa musí diať asi čosi veľmi zvláštne.

,,Prepáčte, že Vás vyrušujem Carly, ale ako iste viete, dnes máme v nemocnici obrovský frmol so skupinou ...'' skočila som mu do reči.

,,No áno, už to všetko viem, a dozvedela som sa aj, že mi chcete jedného z nich poslať'' povedala som. Prednosta prikývol.

,,Je to tak'' potvrdil mi.

,,Ale ... Prečo akurát ja ?'' nedalo mi. Prednosta sa na mňa milo usmial.

,,Och Carly, Carly ! Ste mladá, šikovná, a máte obrovský potenciál byť v tom, čo robíte perfektná. S Emily ste dokázali priam divy, a očakávam, že si ľahko poradíte aj s pánom Payneom'' dal mi jednoduché vysvetlenie.

,,Aha'' prehovorila som prázdno.

,,Ďakujem, Carly'' povedal, a už-už bol na odchode, no vtom sa na mňa ešte otočil.

,,A chcem Vás poprosiť o úplné lekárske tajomstvo. Predpokladám, že o stave pána Payna už vedia asi všetci, a ak si Vás odchytí nejaký novinár, nehovorte mu nič, okej ?'' uisťoval sa prednosta.

,,V poriadku, to mi je predsa jasné !'' ukľudnila som ho. Keď odišiel, rozhodla som sa, že zavolám na chirurgiu, a opýtam sa, ako na tom je, aby sme mohli terapiu začať čo najskôr.

,,Haló ? Tu chirurgický pavilón !'' ozval sa známy hlas, ktorý som okamžite vedela identifikovať.

,,Nazdar, Evelyn, tu je Carly z psycho ... Len som sa chcela opýtať na toho Liama Payna. Kedy mi ho pošlete ?'' zaujímala som sa.

,,Nuž ... Počítam s tým, že do dvoch dní by si ho tam mala mať. Momentálne je na JIS-ke, ale zotavuje sa výborne. Ak chceš, pošlem ti elektronickú kópiu jeho karty, aby si mohla vystaviť liečbu a nasadiť lieky'' navrhla mi Evelyn. Súhlasila som.

,,To by bolo fajn, pošli mi ju na môj mail'' poprosila som ju a zložila som. Obedná prestávka končí, už by mala o chvíľu prísť aj Michelle, aby sme si vybavili ešte skupinovú terapiu, a ešte som chcela zájsť za Emily, a ešte boli predo mnou dve vizity. Ale to všetko stíham, pretože pacientov až tak veľa nie je. Už sa teším, ako pôjdem domov !

Cesta autom prebiehala v poriadku. Ešte som sa zastavila v Mekáči, aby som si kúpila jedlo. Okej, viem, že je to nezdravé, ale ja zatiaľ na sebe nijaké erory nepozorujem.
Môj dom bol krásne zasnežený a keď som zaparkovala v garáži, pocítila som akýsi zvláštny parfum. Môj nie je, ja na seba také ťažké vône nestriekam. Vybehla som hore schodmi, a .... Nič. Čudné, nanajvýš čudné.

,,Bu !'' zvrieskol ktosi, a keď som sa otočila, usmievala sa na mňa moja milovaná sestra Lauren.

,,Lauren ?! A ty tu čo prosím ťa robíš ?'' zvýskla som od radosti, a hneď som ju vyobjímala. Lauren je totiž modelka. Nie profesionálna, ale stačí jej to na to, aby ju fotili do všetkých známych časopisov, na rôzne kampane a tak.

,,Nuž ... Akurát som týždeň v Londýne, kvôli foteniu a točeniu reklamy na Rimmel, a tak som sa rozhodla, že ten týždeň budem u Teba !'' vysvetlila.

,,Och, zlato ... Som taká rada, že si tu !'' zvolala som nadšene, a vzala som Laurenine kufre, aby som jej ich v izbe vybalila.

,,Tento kufor neeeeeeee'' upozornila ma Lauren. Zdvihla som obočie.

,,Neeeeee ? To čo máš za prízvuk ?'' vyzvedala som so smiechom.

,,Ale nerieš, Carly. Proste nerieš. Ale tento kufor fakt že nie''

,,A prečo ?'' zaujímalo ma.

,,Pretože v tomto kufri som ti doniesla darčeky'' akonáhle videla, že sa chystám namietať, rýchlo začala hovoriť ďalej.

,,Nemusíš sa báť, že by som míňala kopu peňazí. Len som myslela, že by ťa to mohlo potešiť'' povedala. Z kufra som vytiahla prekrásne biele šatočky značky Versace, a túžobne som som sa na ne zahľadela.

,,V týchto budeš úchvatná, sestrička''' povedala Lauren a ja som nedočkavo vyťahovala i ostatné veci. Ach ! Ako je to super, keď máte ségru modelku !

1.časť

12. října 2012 v 16:44 | Kikuš |  Don't Let Me Go
Keď som sa dnes ráno zobudila, z okna som uvidela, ako sneží.

,,Nádhera !'' vyhŕkla som. Je ešte len koniec októbra, ale sneží už usilovne. U úsmevom na tvári som zapla rádio, a urobila som si raňajky. Hodinky ukazovali šesť hodín, a ja som sa chystala aj dnes do práce. Pracujem ako psychiatrička-terapeutka v jednej z londýnskych nemocníc, a dnes začínam už o siedmej. Z chladničky som vytiahla malinový jogurt, do ktorého som si nasypala mandle-je to moja obľúbená pochúťka, ktorú jedávam každé ráno. Po raňajkách som sa ešte chvíľku pomaznala s mojou drahou Arlene, a pustila som ju do záhrady. Ja som si zatiaľ dala cigu, a púšťala som do vzduchu kolieska dymu. Arlene tiež zbožňuje sneh, tak ako ja. Utekala pomedzi vločky a ... Skrátka bola šťastná a bláznila sa ako malé šteňa.

,,Dobre moja, to už asi stačí. Musím sa ísť obliecť, dať sa dokopy, aby som na psychyne vyzerala nejako k svetu'' povedala som mojej vernej priateľke, poutierala som jej labky, a pustila som ju dovnútra. Pripravila som jedno aj pre Arlene, a potom som sa išla nachystať. Čierno-modré linky a tmavomodrý rúž tvoria akýsi poznávací znak, pod ktorým ma všetci poznajú. Inak som od prírody blondínka. Nudná, podotýkam. Preskúšala som už veľa odtieňov vlasov, no najlepšie mi sedia ružové s modrými koncami.
Obliekla som si bordové pančucháče, denimovú voľnú košeľu, bordový snood, a vybíjané topánky. Vlasy som si zatočila do drdolu, a zobrala som si ešte kabelku. Vypla som rádio, rozlúčila som sa s Arlene, a išla som do garáže, aby som si odtiaľ vybrala auto. Cestou do práce som sa ešte zastavila v Starbuckse, aby som si do roboty kúpila jedno latté, a jedno ešte pre kolegyňu. Ja už bez kávy ani nemôžem žiť. Kofeín a cigarety sú už akosi bežnou súčasťou môjho života.
Keď som zabočila do zákruty, aby som išla zaparkovať na parkovisko určené pre zamestnancov nemocnice, všimla som si nejako podozrivo veľa ľudí, ktorí vyzerali ako paparazovia. V Londýne to nie je až také neobyčajné, ale ... Zaparkovala som, a rýchlo som prebehla do budovy, v ktorej sídlilo oddelenie psychiatrie. Na lavičkách posedávali pacienti. Niektorí pili kávu z automatu, niektorí čítali časopisy, a niektorí len tak pozerali do prázdna.

,,Dobré ráno, pani doktorka Hendersonová !'' ozval sa veselý dievčenský hlas. Obrátila som sa, a uvidela som za sebou Emily. Emily sa u nás liečila zo závislosti od alkoholu. Neboli by ste povedali, že toto dievča sa pravidelne opíjalo až do nemoty. Vysoká, chudá, proste kočka. Aj dobrá a svedomitá, no mala len jednu chybu, a to spomínaný alkohol. Má už dvadsať rokov, a u nás na klikine je asi mesiac. Robí veľké pokroky.

,,Aha, ahoj, Emily'' venovala som jej úsmev.

,,Ako si sa dnes vyspala ?'' spýtala som sa jej.

,,Hmm ... Dobre, a čo vy ? Ako sa dnes máte ?'' Znovu som sa usmiala.

,,Ide to'' odpovedala som jej, a už-už som sa zberala do svojej ambulancie, no vtom som sa jej ešte musela opýtať na jednu vec.

,,Emily ? Nevieš náhodou, čo majú znamenať tie návaly fotografov pred hlavným vchodom ?'' zisťovala som.

,,Neviem presne, ale zdá sa mi, že sestričky hovorili o havárii nejakého speváka, preto ten zhon. Ale asi viac bude vedieť hovorkyňa, lebo tá poskytovala rozhovor aj do televízie. Spýtajte sa jej !'' navrhla Emily. Havária ? Zaujímavé, že o tom ešte nič neviem. Každopádne som sa Emily slušne poďakovala, a odomkla som dvere do svojej ambulancie. Zapla som počítač, prezliekla som sa do môjho pracovného odevu, a vyložila som si nohy na stôl. Chvíľu som relaxovala s kávou, no potom sa dvere otvorili, a dnu sa dovalila moja sestrička Michelle.

,,Ježiškove oči, Carly ! Sorry ! ALE ! V meste bola takááááá zápcha, prepáč, že tak strašne meškám !'' hodila na mňa psie oči.

,,No okej'' povedala som neochotne.

,,Ty si taká zlatučká, Carly. Koľko ti mám dať za to kafé ?'' vyzvedala, kým sa preobliekala.

,,Dve päťdesiat'' oznámila som jej.

,,Och, ozaj ... Bola by som zabudla. Prečo je u nás taký veľký zhon pri vchode ?'' Michelle prevrátila očami.

,,Aáááále. Nestojí za reč. Dnes ráno o štvrtej nabúralo auto so skupinou ONE DIRECTION. Dosť slušná havárka, všetci piati museli byť ošetrení a prevezení k nám. Dvoch museli urýchlene operovať, a zvyšní traja sú na pozorovaní na chirurgii. To je všetko, čo o tom viem. Keď pôjdeme na obed, spacifikujem Taru, však je hovorkyňa, ona by o tom mala vedieť všetko'' prehodila Michelle.

,,Okej, teda. Poďme pracovať, nech nám do odbúda'' povedala som, a v duchu som sa už tešila na spomínanú obedňajšiu prestávku. Kontrolovala som pacientov, trochu som pobudla s Emily a o dvanástej som vyletela do jedálne na obed. Chutil vynikajúco ! Pokecali sme si s ostatnými lekárkami a sestričkami, a od hovorkyne Tary sme sa dozvedeli všetko o stave 1D. Nezaujímalo ma to, až dokým sestrička Erika s chirurgie nespomenula moje meno.

,,ČO ?!'' ozvala som sa.

,,Ach, bože dobrý ...'' zamrmlala Erica.

,,Hovorím len, že ten chalan, Liam Payne sa tuším volá, že mu totálne šiblo, a idú ho potom poslať ku vám na psycho'' informovala ma Erica.

,,Ešte to mi tak chýbalo, sakra !'' odpovedala som znudene.

,,Netešíš sa ?!'' pýtali sa zaskočene ostatné sestričky s chirurgie.

,,Neeeee'' odvetila som jednoducho, načo som si vyslúžila zhnusené pohľady.

,,Kokos, ty si vadná, Carly. Vieš, aký je nehorázne jebateľný ?'' objasňovala mi Suzie. Zakrútila som záporne hlavou, a odišla som opäť do ambulancie, aby som si užila posledné minúty prestávky v tichu a pokoji.

Don't Let Me Go INTRO

11. října 2012 v 18:00 | Kikuš |  Don't Let Me Go
Táto poviedka bude o mladučkej lekárke, ktorá sa volá Carly Anne Hendersonová. Narodila sa v Londýne, a má dvadsaťpäť rokov. Prednedávnom skončila školu, a teraz pracuje v istej londýnskej nemocnici na psychiatrii ako terapeutka. Ak by ste si mysleli, že Carly vyzerá ako seriózna lekárka, to sa teda mýlite ! Carly má ružovo-fialové vlasy, na tele nespočetné množstvo tetovaní, vždy nosí výrazný mejkap a je jej úplne jedno, čo si o nej myslia ľudia. Na oddelení je veľmi obľúbená-či už u pacientov, a tiež u personálu. Je veľmi milá, ochotná a srdečná, snaží sa pomôcť každému človeku, ktorý sa ocitne na jej oddelení.

Jej osobný život je celkom fajn. Býva na kraji Londýna v peknom rodinnom dome, ktorý jej kúpili rodičia (tí momentálne rozbiehajú hotel v Manchestri) s jedným psíkom- nemeckou dogou Arlene. Priateľa zatiaľ nemá, no ani ho nechce, pretože jej život momentálne napĺňa zamestnanie a naplno si užíva každý moment svojho života bez toho, aby sa na niekoho viazala. No to sa zmení, keď jej zrazu pridelia pacienta, o ktorom snívajú všetky baby na svete-je to Liam Payne. Spevák skupiny ONE DIRECTION, ktorý sa po nedávnej autohavárii úplne zosypal a Carly sa na nejakú dobu stane jeho terapeutkou ...

Viac sa dočítate v časti číslo jedna, ktorá uzrie svetlo sveta cez víkend =)


Another World-38.časť (THE END)

11. října 2012 v 16:06 | Kikuš |  Another World
,,A-Ashley ?'' vykríkol som s plných pľúc, a naozaj. Keď som sa obrátil, na posteli ležala stále moja Ashley, ibaže mala otvorené oči a vnímala !

,,Ashley, láska moja !'' a vrhol som sa k nej, bozkávajúc ju všade, kde sa dalo.

,,Ty žiješ, ty žijeeeeeeeš !'' kričal som ako blázon. Na môj krik sa zbehla sestrička, a len čo uvidela, že sa Ashley prebrala, tvárila sa, akoby videla ducha.

,,Pane bože ! Slečna, ale ale ... Ako ?'' opakovala nepríčetne, a bežala zalarmovať lekára.

,,Harry ? Čo je ?'' pýtala sa Ashley tichým hlasom znova.

,,Všetci tu pištíte, ale že by mi niekto z vás povedal ...'' zasekla sa, lebo jej pohľad skĺzol na brucho, a zrejme sa na všetko rozpamätala.

,,Kriste ! Kde je moje dieťa ?!'' pozrela na mňa vyplašene, no ja som ju upokojil.

,,Žije, je nádherný !'' oznámil som jej.

,,Prosím ?'' nechápala. Tak som jej vysvetlil všetko, čo sa udialo, kým bola v kóme. Neveriacky krútila hlavou, no nakoniec sa predsa len usmievala.

,,Takže ja by som mala byť teoreticky mŕtva, hej ?'' spýtala sa. Prikývol som.

,,Podľa lekárov áno. Ale ... ešte nemáme vyhraté'' povedal som, a akurát vtedy sa vo dverách objavil doktor Steel, ktorý tiež neveriacky krútil hlavou.

,,Teda, to je totálny zázrak !'' povedal z obdivom.

,,Ale musím Vás upozorniť, že to nie je všetko. Vaše pľúca sú v katastrofálnom stave. Jediná možnosť je transplantácia. Inak to nevidím'' povedal doktor Ashley, a potom ma poslal na chodbu, aby spoločne prebrali všetky možnosti osamote.

V boha som nikdy neveril, ale po TOMTO už začnem. Bože môj dobrý, nech si kdekoľvek, ďakujem Ti ! <3

Harryho denník-25.marec

Ashley je po transplantácii, ktorá sa vydarila. Jej organizmus prijal pľúca priam perfektne. Nuž ... Doktor nás upozornil, že sa to môže kedykoľvek skomplikovať, a že sa Ashley nesmie moc namáhať, ale mne je to jedno, pretože žije ! Žijeme všetci štyria ako rodina a každý nový deň je pre nás dar, za ktorý sme nesmierne vďační :)

A vďačná som aj JA. Za to, ako usilovne ste túto poviedku komentovali, za vašu návštevnosť. Je mi ľúto, že to končí, ale proste to takto cítim. Ale nebuďte smutné, chystám ďalšiu poviedky s názvom DON'T LET ME GO-hlavnou postavou bude Liam a mladá doktorka Carly Hendersonová ... Môžete sa tešiť. Ešte raz ďakujeeeeeem <3

Another World-37.časť

11. října 2012 v 15:45 | Kikuš |  Another World
Harryho denník

Nechodím, nespím, nejem. Celé dni mi v hlave vŕta, čo sa stane, až Ashley porodí malého. Trochu nádeje mi svitlo v tom, že maličký je úplne zdravý a nebudem musieť podstúpiť Sofiinu voľbu medzi dvoma životmi. No Ashleyn stav je stále rovnaký. Už sa pri nej vystriedalo toľko špecialistov, no žiadny z nich nie je optimista. Snažia sa ma pripraviť na to najhoršie, no zároveň ma povzbudzujú, aby som sa nevzdával. Mám predsa Emmu, rodinu, chalanov ...
Malý by sa mal narodiť niekedy koncom januára-vychádza to na blízky dátum Ashleyiných narodenín.

,,Ocko ?'' zaspievala mi Emma do ucha. Ani som nepostrehol, ako sa ku mne priblížila. Pritúlila sa ku mne do náručia a opýtala sa.

,,Ocko, kedy príde mamička domov ?'' ostal som dosť zarazený, pretože som netušil, čo jej mám na to povedať.

,,Hmm ... Neviem, Emms. Naozaj neviem, no som si istý, že to bude čoskoro a my budeme opäť aj s tvojim bračekom spolu ako jedna veľká a šťastná rodina. Dobre ?''

,,Sľubuješ ?'' uisťovala sa Emma.

,,Sľu-sľubujem'' hlas sa mi zlomil, a keby tam so mnou nebola Emma, asi by som sa rozplakal ako malé decko.

,,A prečo budem mať bračeka ?'' vyzvedala ďalej.

,,Nuž ... Pán Boh to zariadil tak, aby si mala bračeka. Videl, že už s mamičkou máme teba, tak sa rozhodol, že nám pošle chlapčeka. Ozaj, ako by si chcela, aby sa volal ?'' Emma na mňa vyvalila svoje krásne oči a zamyslela sa.

,,Noooooooooo-napríklad Jayden. To by sa mi páčilo'' skonštatovala.

,,Pekné, aj by sa to hodilo. Jayden Styles. Veľmi pekné, zlatíčko. Kde si také meno počula ?'' vyzvedal som.

,,Asi v televízore'' odvetila Emma a spokojne sa odišla hrať do svojej izbičky. Vzdychol som si od únavy, a išiel som si do kuchyne spraviť niečo najesť. Zavolám Danielle, či by neprišla postrážiť Emmu, kým budem v nemocnici. Nechcem ju tam príliš brávať vzhľadom na to, že by to na nej mohlo v budúcnosti zanechať nejaké nepriaznivé následky.


O tri týždne neskôr

,,Pán Styles-nadišiel čas na vyvolanie pôrodu'' oznámil mi doktor Steel.

,,O Ashley sa postará najlepšia pôrodníčka v Londýne, doktorka Nina Hayesová. Dôverujte jej, ona vie, čo bude pre vašu ženu najlepšie, okej ?'' povedal doktor a povzbudivo mi stisol obe ruky. Hádam má pravdu.

MAL PRAVDU. Keď som videl, ako hladko prebehol cisársky rez, bolo to až neuveriteľné. Malého som pomenoval Jayden Matthew Styles. Tak, ako si to želala Emma. Ashleynu ranu zašili, a opäť ju previedli na JIS-ku. Bol som taký šťastný, až som úplne zabudol na to, ako zle je na tom Ash.


O týždeň neskôr

Dnes má moja láska narodeniny. Priniesol som jej obrovskú kyticu ruží, a spolu s Emmou teraz stojíme vo dverách.

,,Ash... Opäť som tu. Dnes máš narodeniny, a hoci viem, že ma nepočuješ, milujem ťa. Nikdy som si nepredstavoval, že tvoje narodeniny oslávime takto ... Máme zdravého synčeka, ktorého si pred týždňom porodila, hoci o tom nevieš. Prosím ťa, zobuď sa !'' a rozplakal som sa. Slzy kvapkali na vankúš, do Ashleyiných vlasov, boli proste všade. Cítil som neskutočnú bolesť.
Emmu som po čase odovzdal Danielle, a pokračoval som v ''rozhovore'' s Ashley. Slzy mi tiekli dolu tvárou a keď som bol už úplne vysilený, na stoličke ma premohol mikrospánok. Nebol by som ani postrehol, že som zaspal, no vzápätí som sa strhol, pretože sa ozval hlas, ktorý by som bol spoznal všade.

,,Harry ? Čo tu robíme ?''

Another World-36.časť

10. října 2012 v 17:06 | Kikuš |  Another World
Situácia s pohľadu Harryho

Harryho denník

To nemôže byť pravda ! Moja Ashley je už dva dni v kóme, a lekári nemôžu robiť nič, len čakať. Maličký je v poriadku, streľbu prežil ... Selenu zatkli policajti, a je jasné, že zrejme zvyšok svojho života strávi v cele.
Ja som teraz s Emmou stále pri spiacej Ashley. Po hlavnej vizite navštívim prednostu oddelenia, aby som sa porozprával o možnom riešení. Nateraz je Ashley na JIS-ke s dvadsaťštyri hodinovou opaterou. Guľky sa podarilo s tela vybrať bez akejkoľvek straty krvi. Teraz jej do žily prúdia infúzie, aby sa zabezpečily výživné látke pre malého. Dúfam len, že všetko dobre dopadne.

Opatrne som zaklopkal na biele dvere, na ktorých stále ceduľka s nápisom: Dr. Michael Steel. Zvnútra sa ozývalo niekoľko hlasov, a potom mi prišla otvoriť sympatická sestrička.

,,Aha, pán Styles. Jasné, pán prednosta na vás už čaká. Nechám vás radšej osamote'' povedala, a zavrela za mnou dvere. Lekár bol fakt príjemný.

,,Dobrý deň, Harry. Dúfam, že vám neprekáža, že vás oslovujem menom ...'' Pokrútil som hlavou.

,,V tejto situácii je to fakt jedno'' pvedal som, čo som si v tej chvíli myslel.

,,Viete, Harry-vždy som bol k mojim pacientom nanajvýš úprimný. Budem teda aj teraz'' zhlboka sa nadýchol a pozrel sa mi rovno do očí.

,,S Ashley to príliš ružovo nevidím. Zatiaľ sme sa rozhodli, že najlepšie bude, ak Ashley necháme v umelom spánku až do pôrodu. S tým problém nebude-môžeme vykonať cisársky rez. Dieťatko je v poriadku, stále ho monitorujeme. Ale mám strach o Ashley. Vnútorné krvácanie spôsobilo, že nedokáže sama dýchať, a to je hlavný problém. Pľúca sú natoľko poškodené, že za ňu musí dýchať prístroj-a som presvedčený, že to sama nezvládne. Viete, čo tým chcem povedať. Je len minimálna šanca, že sa jej organizmus zregeneruje natoľko, aby to prežila. V umelom spánku nemôže byť naveky. A čo je hlavné-so živinami v podobe infúzii to tiež nesmieme prehánať. Dávky ledva stačia na to, aby sme pokryli základné potreby dieťatka, nie to ešte Ashleyne. Takže, nechcem vám brať ilúzie, ale treba sa pripraviť na najhoršie'' povedal doktor Steel. Zťažka som prehltol prázdny vzduch.

,,A čo bude s mojou ženou po pôrode ?'' spýtal som sa.

,,Nuž ... Budete si musieť vybrať, koho zachránime-či Ashley, alebo dieťatko'' povedal. Do tváre mi stúpla červeň, a cítil som sa ako opitý.

,,Tak ... ďakujem za váš čas'' a odišiel som. Pred ordináciou ma čakali chalani. Musel som vyzerať fakt zle, keď sa ma jeden cez druhého vypytovali.

,,Čo ? Čo ti povedal ! Harry, no tak !'' Hrdlo som mal zovreté, no aj napriek tomu som MUSEL vysloviť krutú pravdu.

,,Chlapci ....'' zbieral som odvahu.

,,Ashley umrie''

Another World-35.časť

9. října 2012 v 17:50 | Kikuš
Ashleyn denník

Zobudila som sa až v nemocnici. Nepmamätám sa, ako som sa tam ocitla ... Dni stále plynú, a ja o Emme nemám žiadne informácie. Na Selenu je vydaný medzinárodný zatykač-hľadá ju celý svet, ale po nej akoby sa zľahla Zem. Nikto nevie, kde aj s mojou Emmou je. Nevládzem, najradšej by som s týmto životom skoncovala. Čo som Bohu urobila, že ma takto trestá ? Harry sa ma snaží trochu rozptýliť, no ja neviem, či to vôbec má zmysel.

September- Od Emminho zmiznutia uplynuli už tri mesiace. Žijem len kvôli dieťatku, ktoré s Harrym čakáme. Jediná vec, ktorá ma drží nad vodou. Tak veľmi si prajem, aby sme ju našli ...

Október- Chalani zrušili všetky koncerty, a snažia sa nás podporovať toľko, ako to len ide. Stále žiadne novinky či informácie.

November- Začíname dostávať prvé výhražné listy. Všetky písané rovnakým rukopisom, ako na tom prvom lístočku. Máta ma otázka, či naša dcérka ešte stále žije. Hádam jej Selena neublížila.

December- Vianoce sme neoslavovali. Selena od nás tri krát požadovala päť miliónov libier, aby nás presvedčila, že Emma je v poriadku. Kde je ? Dala by som všetky peniaze na svete, len aby som opäť bola s mojou malou ...

,,Ashley ?'' spýtal sa ma jemne Harry. Pozrela som sa naňho prepadnutými očami. Do pôrodu mám ešte mesiac a pár dní a namiesto toho, aby som pribrala, som ako kosť a koža. Môj synček mi odoberá všetky živiny, a keď sa na seba pozerám do zrkadla, vyzerám ako živá múmia ...

,,Čo ? Niečo nové o Emme ?'' zisťovala som. Harry prikývol.

,,Dá sa to tak povedať. Opäť som dostal odkaz. Dnes večer pri starej textilnej budove sa stretneme, ja prinesiem Emmu. Samozrejme, zadarmo to nebude. Chcem, aby si priniesol aj Ashley. Ak prídeš s policajtmi, alebo sa ich pokúsiš kontaktovať, vypomstí sa ti to ... -S- Nadýchla som sa.

,,Musíme tam ísť. Ja proste svoje dieťa musím mať späť Harry. Stoj čo stoj'' povedala som rozhodne. Harry ma mlčky objal.

,,Dúfam, že nevyvedie nijakú sprostosť. A ty, Ash-šetri sa prosím. Si tehotná, mohlo by ti to ublížiť, ak sa príliš rozčúliš'' upozornil ma Harry.

,,Okej, budem'' sľúbila som a už som myslela len a len na to, ako po pol roku uvidím našu dcérku Emmu.



Keď sme kráčali na dohodnuté miesto, vzduch bol chladný. Držala som Harryho za ruku a čerpala som z neho energiu, ktorá mi v uplynulej dobe chýbala.

,,Tak ... Kde je ?'' spýtala som sa nedočkavo.

,,Tu som'' ozval sa hlas, ktorý mi tlak v momente dvihol na maximum.

,,Kde je Emma ?'' vyhŕkla som. Selena sa ironicky usmievala. Potom lenivo luskla prstami, a Emmu priniesol akýsi svalnatý chlap.

,,Emms !'' vykríkla som od radosti a chcela som ju objať, no vtom ma ktosi tak mocne zadržal, že som v okamihu bola v pasci.

,,Pustite ma !'' zakričala som a Harry mi chcel pomôcť, no aj jeho spacifikoval ďalší svalnáč. Selena sa zvodne usmiala a prevrátila očami.

,,Ste takí naivní ! Mysleli ste si, že vás FAKT nechám ísť len tak ? Urobili ste mi zo života peklo. Hlavne ty !'' odvrkla a ukázala na mňa. Potom prešla k Harrymu.

,,Ashley s toho vynechaj !'' ohradil sa.

,,Ale miláčik, don't worry'' opäť sa usmiala a venovala mu bozk priamo na ústa.

,,Tebe by som nevedela ublížiť, to predsa vieš, nie ? No chcela som, aby ONA trpela tak, ako som trpela ja. Keď vyrobila ten medzinárodný škandál, s ktorého som vyšla ako najväčšia chudera'' to už vrieskala od zlosti. No potom sa nečakane upokojila.

,,Ale urobím výnimku, kvôli tebe, darling. Tú malú môžete pustiť a... Ju tiež'' neverila som vlastným ušiam.

,,Padajte mi z oči, kým si to nerozmyslím !'' napomenula nás. V momente som objala Emmu a vrhla som sa Harrymu do náručia.

,,Sme opäť spolu !'' zašepkala som dojatá. Odišli sme ruka v ruke. No toto všetko bolo príliš jednoduché na to, aby to bola pravda. Len čo sme zašli za roh, vyskočila na nás celá eskorta čiernych chlapíkov na čele so Selenou.

,,Čo sa deje ?'' skríkla som. Selena sa víťazoslávne zasmiala a namierila na mňa zbraň.

,,Dúfam, že teraz zaspíš naveky !'' Dych sa mi zrýchlil, a už som len stihla Emmu odstrčiť nabok, keď sa mi guľka zavŕtala do hrudníka a ja som v bolestiach stratila vedomie. Posledné, čo si pamätám, boli Harryho výkriky. Nemohol robiť nič, jeden s chlapov ho držal v pevnom zovretí. Hrudník mi tuho krvácal.

,,Zachráň Emmu !'' povedala som vysilene.

,,Milujem ...''

Another World-34.časť

8. října 2012 v 16:40 | Kikuš |  Another World
Ashleyn denník

Už to oznamujem oficiálne-som vydatá za Harryho Stylesa ! :) Ja aj Emms sme si prehodili priezvisko na Stylesové a je to skutočne úžasný pocit. Najvtipnejšie na tom bolo asi to vysvetľovanie, čo sa vlastne v kostole stalo. Médiá s toho zase robili jednu veľkú bublinu, a naše svadobné fotky zaplnili všetky časopisy a noviny aspoň na dobré tri týždne. Preto sme sa s Harrym rozhodli, že spolu pôjdeme niekam na dovolenku. Akurát si balím veci, dúfam, že to dobre dopadne. Ozaj, ideme na Kapverdské ostrovy. Je to Harryho najobľúbenejšia destinácia ...

,,Emms, kde zase lietaš ?'' zisťovala som, pokým som balila do kufra opaľovacie krémy.

,,Tu smeeeee !'' zvolal Harry veselo, a vbehol do izby s Emmou na rukách. Je to zvláštne. Akoby Emma sama vycítila, že Harry je jej ocko, pretože v momente, keď ho stretla sa vôbec nehambila-ako to zvyčajne robieva, keď stretne neznámeho človeka.

,,Bola som v záhrade s ockom'' vysvetlila Emma jednoducho. Sú takí zlatučkí !

,,Som zvedavá, či ste vy dvaja už zbalení !'' poznamenala som. Hazza sa zatváril zarazene.

,,Myslel som, že to urobíš ty'' objasnil mi situáciu. Prevrátila som očami.

,,Typický chlap !'' posťažovala som sa.

,,Ale tak mi aspoň pomôž, a choď obliecť Emmu'' rozkázala som.

,,A ešte ju môžeš aj nakŕmiť, keď už ...'' povedala som ďalej, a odišla som do kúpeľne, aby som ešte zabalila nejakú kozmetiku. Potom som otvorila notebook, a prihlásila som sa na Facebook. Chvíľu som si písala so Stellou, keď som zdola začula nehorázny vreskot. Kričal Harry, a to TAK silno, že sa mi zastavoval dych.

,,Kriste na nebi, čo sa deje ?'' zvrieskla som aj ja, a bežala som dolu schodmi. Harry stál šokovaný v obývačke, a hľadel na obrovskú dieru v skle.

,,Čo sa stalo ? Kde je Emma ?!'' panikárila som.

,,Ja-j-a, netuš-ším ... K-keď ja s-s-som len iš-šiel .... N-nebola tu'' hlas sa mu zadúšal. Len čo mi zrak padol na konferenčný stolík, bol tam načmáraný odkaz.

,,Vravela som, že to budeš ľutovať, ty kretén !'' Papier v okamihu zmáčali moje slzy, a aj keď ma ovládali emócie, hneď som vedela, kto to spravil. SELENA !

,,Musíme zavolať políciu !'' opakovala som dookola, a kým som vytáčala telefónne číslo policajtov, Hazza hrešil ako nepríčetný.

,,Tá suka ! Tá prekliata suka uniesla moje dieťa !'' Keď som začula pípnutie v mobile, hneď som policajtom opísala Emmu, ako vyzerá a čo sa stalo. Akonáhle som dotelefonovala, začala sa mi točiť hlava. Harry ku mne priskočil a objal ma.

,,Pšššššt, to bude dobré, Ash ...'' ukľudňoval ma.

,,Ale Harry, ja som trpela dosť. Už nevládzem ...'' dopovedala som, a keby ma nedržal vo svojom náručí, moje bezvládne telo by sa zviezlo na studenú zem ...

Another World-33.časť

7. října 2012 v 17:36 | Kikuš |  Another World
,,Čo tu chceš ?'' zvrieskla po mne Selena. Ako prvej sa jej totiž podarilo prekonať prvotný šok a aj po troch rokoch, čo ma nevidela ma hneď spoznala. Ľudia v kostole pohoršene vstávali a nakoniec prehovoril aj Harry.

,,A-Ash ?'' zisťoval neisto, akoby si nebol istý, či som to ja. Slzy sa mi nahrnuli do očí.

,,Preboha, prečo ?'' zmohol sa len na tieto dva slová.

,,Myslím si, že Emma si zaslúži poznať svojho otca'' akonáhle som to dopovedala, v kostole nastalo hrobové ticho.

,,ČO ?!'' zvrieskla Selena a naštvane sa otočila k Harrymu, ktorý vyzeral ešte oveľa viac šokovaný.

,,Je to pravda ?'' spýtal sa zachrípnutým hlasom.

,,Vlastne, čo tu robíš ? Teda ... Prečo si vtedy odišla a ...'' mal toľko veľa otázok.

,,Toto dieťa je moje ?'' hlas mu pravidelne preskakoval od návalu emócii. Pristúpila som bližšie a podala som mu Emmu do náručia.

,,Podobáme sa'' zašepkal prekvapene.

,,Ak chceš počuť celý príbeh, mali by sme ísť niekam do súkrom'' jeho pery sa dotkli mojich v horúcom bozku, ktorý v momente vynahradil celé tri roky pauzy. Kolená sa mi podlomili a v tej chvíli som na všetko zabudla. Boli sme len my traja-ja, Harry a naša dcérka Emma.

,,Prepáč, Sel, ale ja si ťa po tomto vziať nemôžem-to iste chápeš'' Harry sa otočil k Selene, ktorá vyzerala totálne zničene.

,,Ty kretén, toto ešte oľutuješ !!!!'' zvrieskla a šmarila kyticu o zem. Vytratila sa niekde za stĺpmi a mňa Harry chytil za ruku.

,,Poďme preč'' povedal a ruka v ruke sme odišli z kostola, v ktorom sme nechali nespočetné množstvo šokovaných svadobčanov. V tom momente mi to všetko prišlo veľmi smiešne a obaja sme vypukli od smiechu. Harry zavolal svojho taxikára, aby nás v tichosti odviezol do domu chalanov. Nikto si nič nevšimol, a ja som sa už po ceste dala do rozprávania. Harry držal v náručí spiacu Emmu a keď som skončila, dostal slovo on.

,,Selena mi musela čosi primiešať do pitia, lebo ja sa normálne neopíjam. Potom s fľaškou prišla do hotelovej izby, a ... Poznáš, keď je človek opitý ... Potom, ako si odišla a ja som už bol triezvy ma Selena oklamala. Povedala, že si odišla dobrovoľne, a že si údajne povedala, aby som ťa nehľadal ... Tak som to ani nerobil, hoci mi to bolo podozrivé. Nuž a potom sa to so Selenou nejako zvrhlo, vydierala ma, aby som sa s ňou zasnúbil a zobral som si ju. Darilo sa mi to predsierať tri roky, a nebyť Danielle, asi by som sa s tou kravou asi fakt oženil'' dokončil a pozrel sa mi do očí.

,,Akurát som ti išla oznámiť, že spolu čakáme bábätko, no keď som ťa s ňou načapala ...'' Harry prikývol.

,,Chápem ... Je zvláštne, že aj po tých troch rokoch sú moje city ku tebe rovnaké. Teda ... Ešte väčšie, a to stačil len jeden moment v kostole'' zašepkal udivene.

,,Ozaj, kostol ...'' zarazila som sa. Harry sa len zasmial a vyzval ma, aby som išla s ním.

,,Do kostola sa vrátime, a všetkým to vysvetlíme-ale už ako manželia !'' zahlásil.

,,Čože ?'' nechápala som. Harry ma zaviedol ku skrini a otvoril ju. V nej viseli nádherné jednoduché biele šaty. Zhíkla som.

,,Selena mala v zálohe ešte jedny šaty. Myslím, že ti budú'' povedal a odopol Emme retiazku z hrdla. Zvliekol z nej prsteň a kľakol si predo mňa, ako vtedy na Louiho a Elinej svadbe.

,,Ashley, pýtam sa ťa po druhý krát. Odpúšťaš mi, a vezmeš si ma ?'' spýtal sa ma. Dojatá som súhlasila a obliekla som si šaty. Sedeli mi ako uliate.

,,Kvety asi nemáme, ale nevadí !'' zobral si Emmu na ruky, sadli sme si do auta a viezli sme sa späť pred kostol, pred ktorým už novinári spovedali svadobčanov. Keď sme dorazili, a z auta som vystúpila v svadobných šatách, všetci stíchli.

,,Poprosím Vás, aby ste išli naspäť do kostola. Zaslúžite si vysvetlenie'' povedal Harry a vošli sme dnu. Pred oltárom si vzal mikrofón, a porozprával naše obe verzie.

,,A teraz si chcem túto ženu vziať. Pán farár, prosím pokračujte už priamo tam, kde sme skončili'' chytil ma za ruky a farár na jeho pokyn pokračoval.

,,Harry Styles, beriete si tu prítomnú eeeee ... Meno, slečna ?'' zisťoval farár.

,,Ashley Lawrenceová''

,,Či si beriete tu prítomnú Ashley Lawrenceovú za svoju manželku ?'' spýtal sa.

,,Beriem'' odvetil Harry a usmial sa na mňa.

,,A vy, Ashley Lawrenceová, beriete si za manžela tu prítomného Harryho Stylesa ?''

,,Beriem'' povedala som rozhodne. Navliekli sme si obrúčky, a keď sa naše pery opäť stretli v (teraz už novomanželskom) bozku, bola som najšťastnejšou ženou na svete ...


Another World-32.časť

6. října 2012 v 21:49 | Kikuš |  Another World
,,Do riti !'' zahrešila som na celý dom a v tej chvíli mi bolo fakt jedno, či ma počuje Emma, alebo nie. Cítila som neskutočnú bolesť. Čo teraz ?

,,Čo tu chceš, Liam ?!'' položila som mu priamu otázku.

,,Pekné vlasy, Ash'' poznamenal a uškrnul sa. Ignorovala som ho, a otázku som zopakovala.

,,Prišiel som pozrieť Danielle, a povedali mi, že ju môžem nájsť na tejto adrese. Na schránke som si všimol meno Ashley Lawrence, a tak som si dal dokopy päť a päť ...'' vysvetlil a spýtavo sa na mňa pozrel.

,,Nechcete mi náhodou aj niečo vysvetliť ?'' zisťoval. Vzdychla som si, kývla som rukou, a či som chcela, či nie-usadila som ich oboch na gauč a začala som svoje rozprávanie odznova.

,,Teda, Ashley ...Vždy som vedel, že si slušná kapacita, ale že až takto ?!'' krútil neveriacky hlavou.

,,A táto maličká-Emma sa volá ?''

,,Hej'' povedala som.

,,Je Harryho dcéra, o ktorej on nevie. Taaaaaakže to zo mňa robí pyšného uja'' zakončil Liam a Emme venoval široký úsmev.

,,Teda-tá podoba je fakt viditeľná. Nenaštvi sa, ale fakt vyzerá ako malý Harry v sukni'' povedal opatrne. Musela som s ním súhlasiť-veď nakoniec to pravda je.

,,A ani Harryho rodina nevie, že majú vlastne prvé vnúčatko ?'' pýtal sa Liam ďalej, na čo mi už došli nervy.

,,Ty si ju asi nepočúval, Liam !'' ozvala sa Danielle.

,,Počúval'' obhajoval sa.

,,A súhlasím s Dani-Harry si berie Selenu len tak. Vôbec ju neľúbi tak úprimne, ako teba. Svadbu prekazíme, v tom som s Vami, dievčatá. A som si istý, že ma podporia aj chalani. Teda Selena je fajn, ale Harryho len zneužíva. Najlepšie bude, ak s nami a Emmou vycestuješ do Británie, my ti bývanie zoženieme a v deň sobáša, keď dôjde na časť: A kto má námietky proti tomuto zväzku nech prehovorí teraz, alebo naveky mlčí-proste ja a chalani povieme-MY ! A-vôjdeš do kostola s Emmou na rukách a ...'' zasekol sa.

,,Vymyslíme čosi poetické, neboj'' povedal šibalsky. Berú sa o týždeň, takže tých sedem dní ťa niekde schováme. Utekaj sa baliť, dnes o ôsmej nám letí lietadlo. Emma má pas ?''

,,Jasne'' potvrdila som a viac mi nebolo treba. Zabalila som najzákladnejšie veci pre nás dve, a kým bolo osem hodín, ešte som stihla upratať dom a odovzdať kľúče Stelle.

,,Sem-tam to tu príď skontrolovať, okej ?'' nakázala som jej.

,,Sľubujem, moja-dávajte si na seba pozor. Budete mi chýbať !'' povedala Stella a objala ma.

,,Aj ty mne ... Zbohom'' rozlúčili sme sa, a taxíkom sme sa viezli na letisko do Sydney, kde ma už čakali zamaskovaní Liam s Danielle.

,,Takže-poďme rozbiť tú hlúpu svadbu !'' zvolal Liam veľkolepo, a nastúpili sme do lietadla, ktoré ma malo odviezť do krajiny, ktorú som kedysi volala svojim domovom.


Ashleyn denník

Keď sme dorazili do Británie, v tichosti som sa zaregistrovala do hotela, ktorý sa nachádzal neďaleko spoločného domu chalanov. Dani mi medzitým kúpila šaty na svadbu-nič extra, jednoduchá elegancia. Taktiež priniesla jedny šatočky aj pre Emmu. Dúfam len, že sa všetko vydarí !
Len čo sme sa obliekli, prišlo po nás dve auto, ktoré nás odviezlo pred kostol. Spolu s Emmou sme sa zatiaľ ukryli do malej miestnosti v kostole, a na malej obrazovke sme sledovali priebeh obradu ... Selena vyzerala super-moderné biele šaty dokonale obopínali jej krivky. Ona aj Harry sa šťastne usmievali-naozaj robím správne ?

Dýcham plytko-Emma mi spokojne sedí v náručí. Kňaz odriekava modlitbu a pomaly sa blíži k tým osudným slovám.

,,Kto má námietky proti tomuto zväzku, nech prehovorí teraz, alebo nech naveky mlčí !'' hovorí kňaz a ja už len vidím, ako sa dvíhajú štyria chalani a dve baby a naraz kričia-MY protestujeme !

Nádych, výdych-dvere sa otvárajú a ja kráčam pred oltár, aby som šokovanému mužovi stojacemu pred ním dokázala, že ho ešte stále milujem <3



Another World-31.časť

6. října 2012 v 18:21 | Kikuš |  Another World
Ashleyn denník

Odvtedy, ako ma navštívila Danielle, sa môj život otočil o 360 stupňov. Doslova. Emmu do reklamy napokon nevzala, a plánujeme, ako sa svadba prekazí. Nikdy by som nebola povedala, že Daniellina fantázia je taká obrovská ! :)

,,Ja by som najradšej na Selenu hodila dáky granát, alebo tak nejako'' prehodila veselo Danielle a dala si do úst ďalšie hranolčeky.

,,Ale Dani ! Veď ty ju predsa nechceš zabiť ?! Či ?'' pozrela som sa Danielle šokovane.

,,Neeeeeee, ale uznaj. Bolo by to zaujímavé'' polemizovala Dani. Medzitým sa k nám pridala aj Emma. Vyliezla Danielle na kolená a pritúlila sa k nej.

,,Teta Daniii, poď sa so mnou hrať'' rozkázala Emms.

,,Miláčik, teraz sa s tvojou mamičkou rozprávame. Vezmi si bábiku a skús ju uspať, čo povieš ? Potom sa spolu zahráme, sľubujem'' povedala Danielle a Emma ju prekvapivo poslúchla.

,,Ty budeš úžasná mamička !'' povedala som obdivne.

,,S deťmi to fakt vieš'' Danielle sa len usmiala a pozrela sa na svoj mobil.

,,Och, Liamovi som sa už dlho neozvala, dúfam, že si nič nebude domýšľať'' povedala Danielle.

,,Tak ?'' spýtala som sa.

,,Ako to vyriešime ? Vraždu s toho ale škrtaj, nechceš mať predsa opletačky s políciou'' napomenula som ju jemne.

,,Tak proste Selenu unesieme, opijeme ...'' stopla som ju.

,,Nie ! Selene nič robiť nebudeme ...'' rázne som ju prerušila. Dani vyzerala smutná.

,,Keď to by bolo najlepšie ...'' povedala smutne.

,,Nerieš, Dani ! Vymyslíme to inak, len teraz ...''

,,Maminkaaaaaaaaa !'' ozval sa Emmin hlások s prednej časti domu.

,,Emms ? Čo tam vpredu zasa vyvádzaš ?!'' zakričala som a bežala som to zistiť.

,,Je tu nejaký ujo a chce hovoriť s tetou Danielle'' kričala Emma ďalej. Čo ? Kto tak môže vedieť, že Danielle trávi svoj čas u mňa ?

,,Kto to je ?'' spýtala som sa.

,,Nejaký Liam'' povedala Emma a vo mne by sa krvi nedorezal. Dych sa mi zrýchlil a bola by som klesla na kolená, no Danielle, ktorá to počula tiež, ma zadržala.

,,Neotváraj mu, zlatko !" zvolala som, no bolo neskoro. Ja aj Danielle sme stáli zoči voči Liamovi-jej snúbencovi ...

,,Liam ...'' zašepkala Danielle šokovane.

,,Čo tu robíš ?'' Liam sa zatváril skúmavo a naštvane.

,,To isté by som sa ťa mohol spýtať aj ja teba. Čo tu robíš .... s ASHLEY ?''

Another World-30.časť

6. října 2012 v 16:39 | Kikuš |  Another World
,,Ja ... Ja ... S niekým ste si ma určite museli zmýliť'' vykoktala som, a snažila som sa nezvanú hosťku vyhodiť, no ona bola fakt neoblomná.

,,Myslíš si, že keď si nafarbíš a ostriháš vlasy, že ťa nespoznám ?'' povedala Danielle a zadívala sa mi hlboko do očí. Stála som tam ako prikovaná ...

,,Ako ?'' to bolo asi jediné slovo, ktoré som so seba vedela dostať. Bezradne som kývla rukou, a pozvala som Danielle dnu. Nemohla som uveriť, že som to práve spravila.

,,Nebola som si istá, či so to vôbec TY, ale tvoja dcérka a kontaktné údaje ma presvedčili-bola som totiž na kastingu, na ktorom sa zúčastnila aj tvoja Emma. Najprv to so mnou ani nehlo, no potom som zbadala prsteň na retiazke, ktorý mala Emms na hrdle. Vedela som, že je tvoj-bola som s Harrym v starožitníctve, v ktorom ho našiel. Chcel pre teba niečo originálne, niečo, čo ťa bude dokonale vystihovať, a len čo som ho našla, vedela som, že bude pre teba ten správny. A takto som ťa vypátrala. Nepovedala si mi, že máš s Harrym dcéru ... A stavím sa, že to nevie ani on'' dokončila Danielle. Nadýchla som sa a potom som začala rozprávať.

,,Nie, nevie o tom ... ON ma podviedol so Selenou, tak som sa spakovala sem ... Tehotná, nemala som nič'' začala som a potom som jej povedala celý svoj príbeh. Všetko, čo sa odohralo za tie tri roky, čo sme sa nevideli. Dani mi zas na oplátku porozprávala pikošky z domácnosti. Niall sa rozišiel s Lisou, a Danielle je zasnúbená. Malému Nickovi (synček Louiho a Eleanor) sa má úžasne, nuž a keď sa dostala k téme Harry a Selena, nastalo ticho.

,,Ja ich vzťah nepodporujem, a po tom, čo si mi povedala, ako to naozaj bolo, som na tvojej strane. Vieš, aj oni sú zasnúbení a už plánujú svadbu. Teda ... Viac-menej len Selena. Nemyslím si, že ju Harry až tak miluje. Vlastne sú spolu asi len kvôli médiám. Hazza sa do svadby moc neženie'' vysvetlila.

,,Aha ...'' odvetila naprázdno.

,,Miluješ ho ?!'' spýtala sa ma priamo. So slzami v očiach som prikývla.

,,Neuveriteľne ... Vieš, ako to bolí, keď ho vidím s ňou ? Aj po tých troch rokoch každú noc plačem ... Najviac ma ubíja fakt, že Harry na mňa evidentne kašle. Nehľadá ma ...'' Danielle ma objala a povedala.

,,Tak s tým niečo spravíme, Ash ! Nesmieš tu takto sedieť a ničiť samú seba. Ja tu v Austrálii budem ešte dva týždne-kvôli tej reklame a ešte pár pracovných záležitostí, ale musíme !'' povedala Danielle odhodlane. Pokrčila som unavene plecami.

,,Ja neviem, Dani ... Čo by som mala robiť ? Ide si brať Selenu, teraz ľúbi ju-nie mňa''

,,Ako to rozprávaš ? Harryho poznám už dlho a viem, že aj on teba stále miluje, aj keď to nedáva najavo ...'' presviedčala ma Danielle.

,,Povedzme, že ... Fajn. Ale ČO chceš robiť ?'' spýtala som sa Danielle pochybovačne. Danielline oči sa zablýskali vzrušením.

,,Prekazíme svadbu, predsa !''

Another World-29.časť

5. října 2012 v 16:33 | Kikuš |  Another World
Ashleyn denník
Konečne som s mojou maličkou Emmou doma. V nemocnici sme boli dokopy týždeň. Pôrod prebehol v poriadku, na to, že som bola prvorodičkou, to išlo ľahko. Emma je zdravá a to je dôležité. Vedľa môjho domu (ktorý mi zanechal Jack) sa presťahovala tiež jedna mladá mamička (Stella) so svojim synčekom Williamom. Zdá sa, že si budeme rozumieť dobre ...

,,Ale Emma ... Veď som ťa prebaľovala pred pol hodinou'' láskavo som pokarhala svoju dcérku. Emma spokojne kopkala nôžkami-zrejme sa jej páči, keď je vyzlečená :) Vymenila som jej plienku, prezliekla ju do nových šatočiek od Stelly a uspala som ju vo svojom náručí. Išla som si urobiť kávu a potom som Emmu položila do kočíka, ktorý parkoval v záhrade. Natrela som sa opaľovacím krémom, pila som kávu, pozerala som sa na moju spiacu princeznú a v tej chvíli nebolo na svete nič, čo by túto chvíľu pokazilo.

O dva roky neskôr

,,Emms !'' skíkla som, pretože Emma poskakovala vo veľkej mláke, s ktorej voda striekala všade naokolo. Nemala na sebe žiadne gumáky, takže bola totálne mokrá. No Emme to evidentne nevadilo.

,,Ale maminka'' protestovala Emma, keď som ju vzala na ruky a niesla do domu, aby si dala suché veci.

,,Ak sa chceš kúpať, máme na to bazén-NIE mláky'' upozornila som ju dôrazne. Prečesala som jej tmavé kučeravé vlásky a vzdychla som si. Emma vyzerá úplne ako dievčenská verzia Harryho-bohužiaľ pre mňa. Dokonca aj záľubu pre spev má po ňom.

,,Maminka ?'' spýtala sa ma Emma.

,,Pôjdeme dnes ku tete Stelle na návštevu ?'' zisťovala malá.

,,Neviem, ak nás k sebe zavolá, pôjde ...'' nedopovedala som, lebo mi akurát vtedy zazvonil mobil. Na displeji svietili písmenká STELLA.

,,Ahoj, Stella, akurát sme sa o tebe s Emmou rozprávali'' povedala som. Stella sa zasmiala.

,,Nechceš prísť na nejaký drink ? Bude mi veselšie'' navrhla a ja som súhlasila.

Emma sa ako vždy hrala s Williamom a my sme so Stellou rozoberali rôzne babské záležitosti a napchávali sme sa pop cornom ako nejaké pubertiačky.

,,Mimochodom, videla som oznam, že hľadajú dievčatká do troch rokov-do reklamy. Napadlo ma, že by si tam Emmu možno prihlásila'' prehodila len tak mimochodom.

,,Neviem ... Urobiť si z dieťaťa komerčného pajáca, ma práve neláka'' odpovedala som. Stella ma ťapla po ruke.

,,Och, Ash ! Tak som to nemyslela, len že by to bolo celkom fajn. Pozri sa na Emmu. Je nádherná a určite by ten kasting vyhrala. A navyše to môže byť zábava ...'' doložila a odpila si s kávy. Pokrčila som plecami. Možno by to aj bolo dobré, ale musím si to najskôr rozmyslieť.

A aj som si rozmyslela. Emmu som v deň kastingu obliekla do najkrajšich šatočiek, vlasy som jej jemne prečesala a posadila som ju do auta. Zapla som rádio, a na moju smolu v ňom hrala nová pesnička od One Direction. Tuším sa volala Live While We're Young, či ako ... Akonáhle ju Emma zaregistrovala, začala si jemne pískať do rytmu čo znamenalo, že ju už kdesi počula. Vzdychla som si, a vytočila som Stellino číslo. William by mal byť v škôlke, takže ma na ten kasting môže doprevádzať-však mi to sľúbila.

Keď sme prišli na kasting, Stella ma už čakala. V miestnosti bolo fakt plno detičiek, ktoré sa postupne registrovali. Zapísala som aj Emmu a čakali sme. Dovnútra išla Emms úplne sama-tak to vyžadovali. Po piatich minútach vyšla von, a produkčná povedala, že keby niečo, že sa ozvú ...

Na druhý deň

Akurát sme s Emmou raňajkovali, keď zazvonil zvonček. Vyskočila som zo stoličky a utekala som otvoriť.

,,Ahoj, Ashley ... Som rada, že ťa po troch rokoch opäť stretávam''

(teším sa na komenty ... tipujte, kto to bude ?!)

Forever in my heart - Kapitola 36.

4. října 2012 v 14:52 | Steph |  Forever in my heart

"Kluci, dnešek si budu pamatovat navždy" řekla jsem spokojeně u táboráku. "Tohle jsem opravdu potřebovala". Byl jeden z posledních letních večerů. Bylo teplo, takže pro spaní "pod širákem" byla ideální příležitost. Povídali jsme si a opékali mashmallow skoro celou noc. Nebyli jsme ani ospalí, spíše naopak. Přetékali jsme energií a pořád jsme dělali nějaké hlouposti. Netuším, kolik mohlo být, možná kolem druhé třetí hodiny ráno, ale začínalo mi to tak trochu přetékat přes hlavu. Potřebovala jsem se jít na chvíli projít, jen sama. Nadýchat se čerstvého vzduchu. Řekla jsem to ostatním, aby se nestrachovali a šla. Hvězdy na nebi krásně svítily a cikády řvali jak pominutí. Zastavila jsem u jezera, co bylo přibližně dvacet metrů od tábořiště. Sedla jsem si na houpačku, co byla připevněná na silné větvy. Lehce jsem se odstrkovala od země. Přemýšlela jsem nad dnešním dnem. Opradu se povedl, jsem za něj ráda. Z ničeho nic jsem cítila, jak se mě zezadu někdo dotknul a odstrčil mě. Prudce jsem otočila hlavou.

"Harry! Tohle mi už nikdy nedělej!".

"Promiň" ušklíbl se a stále mě odstrkoval. Pohybovala jsem se až nad hladinou. "Líbil se ti dnešek?".

"Ani si naumíš představit jak! Hrozně jste mě tím překvapili, ale zase mi to je líto, že tak brzy odlítáte..".

"Já vím, taky mě to štve, ale turné nepočká, bohužel".

"Ale jsem ráda, že jsem vás všechny viděla pohromadě, než odletíte". Harry se jen usmál.

"Jak vám to jde se Zaynem?".

"Na jednu stranu úžasně, ale na druhou.. Vždiť víš co myslím".

"Vím, naše 'povolání', jestli se to tak dá nazvat, je náročné, na všechny strany života".

"Život není lehký, to už sama vím moc dobře.." slezla jsem z houpačka a sedla jsem si na břeh jezera. Harry si přisedl.

"Jak plánuješ, být tu dlouho?".

"Nemám ani ponětí. Možná si Meredith zvykne na pečovatelskou službu a bude to v pohodě. Nejhorší je, že když tu jsem, Meredith nevadí, že se o ní stará někdo jiný, ale když tu nejsem, tak se může zbláznit..".

"A zkoušela jsi jí to nějak vysvětlit?".

"Ani ne, nechám to ještě být nějakou dobu. Potom se uvidí. Její paměť taky není moc dobrá, ale zase to není nejhorší. Naštěstí si něco pamatuje, ale stejně".

"Já ti rozumím. Obdivuji Tě".

"Zaco?".

"Za to, že jsi se sebrala a jela se přes celý Atlantik starat o nemocnou tetu, ikdyž máš život v Anglii".

"Harry věř mi, nebylo to a ani není lehké.. Opustit vás, Zayna, Danielle s obchodem. Každý den na to myslím". Harry se na mě jen takovým roztomilím pohledem podíval. Znala jsem ten pohled. Moc dobře. Začal se pomalu přibližovat až jsme se dotkli rty. Jemně mě políbil, ale hned se odtrhnul. V hlavě jsem měla rozmazáno. Vůbec jsem nevěděla, co mám na to říct, ale s tím mě Harry předeběhl..

"Promiň, hrozně jsem to toužil udělat. Už od té doby, co jsem tě dnes poprvé viděl" z ničeho nic vstal a odešel k ostatním. Já jsem jen seděla a koukala do blba. Tehlech pár vteřin jsem nechápala. Co to mělo být?! Vždiť to s Harrym už je dávno pryč! Mám Zayna a jsem s ném šťastná jako nikdy před tím! Tedy, já jsem už přes to byla přenesená, ale Harry nejspíš ne. Ale stejně se nemůžu ubránit pocitu, který k němu cítím, ikdyž sama sobě si ho nechci přiznat..

"Steph?" slyšela jsem Daniellin hlas jak se ke mně přibližoval.

"Ano?" odpověděla jsem trochu nejistě. Doufala jsem, že nic neviděla.

"Harry?" přisedla si ke mně a vážným výrazem se na mě podívala.

"Ty, ty jsi to viděla?" srdce se mi rozbušilo.

"Nevím, jestli mám říct díky bohu nebo bohužel".

"Danielle.. Já to sama nechápu. On mě políbil, né já jeho! Harry už je dávno minulostí..".

"Mě to připadalo docela vzájemné.. Víš, já ti nebudu říkat, co máš nebo nemáš dělat. Je to tvůj život, tvoje věc. Jen ti říkám svůj vlastní názor. Máš Zayna, který tě opravdu má rád. Ty jeho zářící oči, jen když tě vidí. Takový u něj jindy nenajdeš".

"Já vím. Tahle chvíle s Harrym bude, jako kdyby se nikdy nestala. Mám Zayna, nikoho jiného. Půjdu už k ostatním, půjdeš taky?".

"Chvíli tu posedím". Vstala jsem a šla k ostatním. Přišla jsem zpět k táboráku. Harry se na mě hned podíval, tím jeho sladkým výrazem. Měla jsem takové tušení, že dnešním polibkem, to nekončí...